BLOG

Nápad, že vyrazíme na výpravu do Banátu, vznikl vlastně náhodou.
Jirkovi se ozvala kamarádka, že nutně shání někoho, kdo by jí pomohl dovézt auto z Bratislavy. A protože Nataška žije zrovna v Rovensku, v jedné z nejhezčích českých vesnic v Rumunsku, rozhodlo se nás jet nakonec víc.

Loni na jaře jsem na německé stránce s ojetými vozy našel nádhernou obytnou dodávku, starého transportéra. Ale za nechutný prachy, pětadvacet táců v éčkách. „Kačenko,“ ptal jsem se ženy, „až bude za patnáct, můžu si ho koupit?“

Kateřinu jsem potkal poprvé na cyklistickém kurzu Centra Paraple před pěti lety. Teď, už s prstýnky na rukou, balíme do obrovských lodních vaků všechno vybavení, které budeme potřebovat na přežití měsíční svatební cesty.

Prší, jsou zamlžená okna, svítí jedno světýlko. Na první pohled by si kolemjdoucí asi řekl, že v tom autě má mladý pár rande. My ale dosáváme láhev becherovky,