Jak bylo na čundru na Šumavě?
V půlce srpna vyrazil RadoVan na pořádný zážitkový týden. Patnáctičlenná parta, sedm dní na cestě a trasa ze Železné Rudy až do Nové Pece. K tomu pořádná dávka dobrodružství a zážitků, na které se jen tak nezapomíná.
Když se z překážek stávají historky
Pot, krev, slzy, puchýře, voda shora i zespoda, zařezávající se popruhy, kořeny, balvany, vyschlé studánky, nefunkční pohon vozíku, „zahřívací třečík“ nebo rozervaná pneumatika. Situace, které by zastavily nejednoho člověka. Ne však naši patnáctku. Každá překážka se nakonec proměnila v další historku, na kterou se bude ještě dlouho vzpomínat. A když zrovna nebylo potřeba řešit technické problémy nebo bolavé nohy, přišly na řadu ty příjemnější stránky výpravy. Spaní pod hvězdami, večery u táboráků, broukání písní, autostop, šumavské slatě, pečené koleno, koupačka v řece, vynikající kotlíkové jídlo, a především spousta smíchu a společných zážitků.
Každý měl svou roli
A právě v tom byla síla celé výpravy. Nešlo o to, kdo jde rychleji nebo kdo zvládne víc. Každý měl svou roli a každý byl důležitou součástí týmu. Čtyři vozíčkáři, dva chodící účastníci, sedm dobrovolníků a jeden průvodce společně ukázali, že pořádný čundr se dá zažít i trochu jinak – a že hranice toho, co je možné, se často posouvají hlavně díky lidem kolem nás.
Ze Železné Rudy až do Nové Pece
Patnáctičlenný tým s obrovskou fyzickou i psychickou silou tak za sedm dní dokázal s krosnami dojít ze Železné Rudy až do Nové Pece, vystoupat přes dva tisíce metrů a překonat všechno, co jim Šumava postavila do cesty.
A když na konci cesty konečně dorazili do cíle, nezaznělo: „Tak a máme toho dost.“ Zaznělo: „Tak kam pojedeme za rok?“
Protože přesně o tom tenhle čundr byl. O odvaze vyrazit, o síle týmu, o vzájemné pomoci a o zjištění, že když se spojí správní lidé, zvládnou i cestu, která by na první pohled mohla vypadat nemožně.
Martin Bitman, průvodce RadoVanu
A co o výpravě řekli naši účastníci?
„Na celé akci panovaly dobrá nálada, sounáležitost a ochota pomoci těm, kteří to potřebovali. Jako účastník se zrakovým postižením jsem mohl kohokoli bez obav požádat o pomoc. Oceňuji, že ochota pomoci a dobrá nálada se nevytratily ani v dobách, kdy všichni byli unavení po celodenním putování.“
„Bylo to úžasné, protože i když byly nějaké těžší situace, tak to všichni zvládli a mají velký obdiv. Mají i obrovskou sílu psychickou i fyzickou.“
„Mně se to tak líbilo, byl to největší zážitek, co jsem na vozíku měla, a to už jsem na vozíku třináct roků. A jsem moc vděčná, že jste mě vzali s sebou a že jsem mohla jet. Takže strašně moc děkuju.“
„Chtěl jsem ti osobně poděkovat za sebe i kluka. Tenhle čundr byl úžasný životní nakopávač. Děkuju… Pojedem s Tebou příště kamkoliv, i přesto, že jsi blázen. 😅💪“
Na Šumavě jsem byla sice jen tři dny, ale i to byl pro mě neskutečný zážitek. Jednak jsem měla možnost poznat nové lidi, ale hlavně lidi, pro které není překážka skutečnou překážkou a kteří vědí, že každá nesnáze se dá využít ve svůj prospěch. Velkým zážitkem pro mě bylo spaní pod širákem. Ležet uprostřed louky, kde se pevná, tvrdá zem proměnila v moji peřinu a nade mnou se otevírala krásná letní obloha. Uprostřed ní zářila Mléčná dráha. Něco tak nádherného jsem ještě neviděla.
První den nám počasí opravdu přálo. Sluníčko svítilo, možná až moc. Procházeli jsme různými částmi národního parku. V jednu chvíli jsem měla pocit, jako bych se ocitla v pohádkovém lese, kde na mě někde za stromem vykoukne pohádkový čaroděj Oz.
A co mi to dalo?
Především pro mě bylo velkým zážitkem uvědomění, že člověk může být i křehký a slabý. A také jsem vděčná za život, který teď mám. Že můžu slyšet ranní zpěv ptáků, projít se bosá rosou a cítit trávu pod nohama, dívat se na slunce, které zapadá za obzor. Uvědomila jsem si, jak často řešíme „hlouposti“ a zbytečně se zabýváme věcmi, které ve skutečnosti nejsou důležité ani podstatné. Přitom si mnoho lidí bohužel neváží toho obyčejného, co mají – možnosti být zdraví, být obklopeni lidmi, kteří nás mají rádi a se kterými nám je dobře. Jednoduše si prostě užívat obyčejné chvíle TADY A TEĎ.
💙 Budeme rádi, když nás podpoříte
Díky vaší podpoře budeme moci podobné výpravy pořádat častěji a vyrazit na další místa, kam se s handicapem běžně nevyráží.
